Když člověk začíná, otázka „Jak mám parkour trénovat?“ přijde hned mezi prvními. Co trénovat jako první? Jak vypadá samotný trénink parkouru? A co v tréninku nesmí chybět? Vše si v článku zodpovíme…

V prvním díle jste se dozvěděli zásady tréninku v dlouhodobém měřítku. Oproti tomu v druhém díle prozkoumáme to, jak stavět trénink parkouru jako jednotku.

Pokud jste jako většina, pak jste parkour začali dělat, protože jste na videu či venku zahlídli parkouristy, jak skáčou neuvěřitelné věci. A to vás ohromilo natolik, že jste sami začali… a nebo teprve chcete začít a dostali jste se na tuto stránku.

Otázka, kterou si asi kladete je: „Jak se naučit tak dobře skákat jako oni?“. Problém je, že ve videu vidíte vždy jen výsledek. Nevidíte to, co je za tím schované – tu dřinu, přípravu a roky tréninku.

Ale jakou dřinu a jakou přípravu? Najít informaci, jaký trénink je za tím schovaný, je pro začátečníka velmi náročný úkol.

Proto je tu tento článek, který zodpoví vaše otázky ohledně stavby parkourového tréninku. Co se tedy skrývá za těmi úžasnými skoky?

Stavba parkourového tréninku

V prvé řadě je třeba vědět, že kolik je na světě traceurů, tolik je i tréninkových stylů. Každý trénuje trochu jinak a i vy si časem najdete svůj styl, který vám dává nejvíc.

I přesto existuje červená nit, která všechny styly spojuje. Samotný trénink tvoří jednotlivé části, které jsou u všech parkouristů společné. Trénink parkouru se skládá z těchto částí:

1) Warm-up – rozehřátí a rozcvička

Poté, co odpočatí a v pohodlném oblečení dorazíte na trénink, je čas na warm-up, neboli rozcvičku. Ačkoli k ní třeba máte averzi díky tělocviku, není to důvod ji nedělat. Warm-up je něco bez čeho se trénink prostě neobejde.

Jak na warm-up? Cílem warm-upu je připravit tělo na trénink tzn.: rozehřát svaly, rozhýbat klouby a rozproudit krev v těle. Máte v podstatě 2 možnosti, jak warm-up pojmout:

a) Zároveň si i pořádně zamakat

Parkour je náročná disciplína a je proto nutné své tělo průběžně posilovat. A kdy jindy si zamakat než na začátku tréninku, kdy jste plni energie? První možnost spočívá tedy v tom, že si před tréninkem vymyslíte nějaké cviky či nějaké posilko, které ve warm-upu následně odcvičíte.

Filozofie parkouru spočívá mimo jiné v překonání sebe sama. Těžký parkourový warm-up je proto ideální. Někdy se nám ale třeba do těžkého warm-upu vůbec nechce – vlastně většina lidí většinou nemá chuť na těžký warm-up. Když ale čas od času překonáte své „líné já“ a dáte si těžký warm-up, velice vás to vnitřně posílí. Nejenže tedy zesílíte fyzicky, ale i osobnostně.

b) Jen do té míry, ať jste připraveni na trénink

Když nechcete posilovat a máte na tréninku v plánu věnovat se hlavně technikám a volnému skákání, pak pozorně čtěte. I přesto, že jdete skákat „jen tak“, se potřebujete rozcvičit. Proč a jak?

Především se zvýší vaše výkonnost a zamezíte „ztuhlosti“ a „neprotaženosti“ na tréninku. Kdo už nějakou dobu trénuje, asi ví, o čem mluvím. Sedíte celý den ve škole, v práci či doma a pak se dáte do pohybu – logicky jste „ztuhlí“.

Řešením je efektivní warm-up. Připravte své tělo na trénink podle toho, jak moc jste ztuhlí. Zařaďte do svého warm-upu takové cviky, které vás z té „ztuhlosti“ dostanou. Ať už toho docílíte jakkoli, cílem je se připravit na trénink. Je to tedy věc, která je založená hlavně na vaší intuici.

Pozn. Pokud budete na trénink nepřipravení, neuděláte warm-up, pak máte navíc vyšší riziko zranění. Díky warm-upu se pravděpodobnost úrazu znatelně snižuje.

Inspirace do warm-upu:

2) Hlavní část tréninku

To, pro co jste si na trénink přišli, se ukrývá v hlavní části. Nezáleží na tom, jestli je to volné skákání po spotech, společný organizovaný trénink či třeba drillování technik. Na tom teď tolik nezáleží. Všemu tomu budeme říkat hlavní část.

Stavět si ji můžete, jak jen chcete – záleží na vašich tréninkových cílech. Vyjmenuji však několik příkladů, ať se máte čím inspirovat:

a) Volné skákání
b) Výzvy (technické, fyzické)
c) Trénink balancu
d) Drill/opakování technik k dokonalosti
e) Napojování technik do flow
f) Společný organizovaný trénink – např. Parkour hry
g) Ustávání precisů/running precisů
h) Akrobacie,…

Celá hlavní část je o vaší kreativitě a schopnosti stavět svůj trénink tak, aby odpovídal vašim možnostem a cílům.

3) Cool down a strečink

Jakmile končíte, je načase zvolnit tempo a dát si méně obtížné prvky. Zkrátka je třeba lehce „vychillovat“ před tím než se vrhnete na strečink. Může jít o lehké techniky na menších překážkách, krátké vyběhání či nějaké dechové cvičení.

Následuje strečink (protažení), který je nejvíce zanedbávaná část celého tréninku. Když to teda tolik parkouristů zanedbává, asi chápete, že k tomu, abyste dobře skákali, nemusíte strečovat. ALE… strečink je důležitý, pokud chcete trénovat dlouhodobě a bezpečně (což doufám všichni z vás). Podobně jako warm-up, snižuje strečink riziko přetržení svalů, šlach či vazů.

A hlavně, když se protahujete, otvírá se vám naprosto nový svět. Jste schopni dávat lepší věci, máte větší rozsah technik a pohyb si tak o něco více užíváte.

Z pozice člověka, který trénuje 7 let, bych to shrnul jednoduše: Pokud máte rádi svoje tělo, protahujte se už od samého začátku s parkourem. Poděkujete si 🙂

Jak vypadá strečink?

Pro inspiraci přikládám video, kde najdete několik protahovacích cviků, které můžete zapojit do tréninku.

Po každém tréninku bohatě stačí dát cca 5-15 minutový strečink. Tímto způsobem se vám o malinko zvýší rozsah a nebudete se dále zkracovat. Pokud očekáváte více, strečink by měl být důkladnější.

Doporučuji dělat radši pravidelně kratší strečink po tréninku, než udělat jednou velký a pak ho nedělat vůbec. Každopádně je to individuální. Stejně tak účinné může být, dát si jednou za měsíc obrovský strečink a po zbytek měsíce se jen udržovat 5 min strečinky.

Je to celé na vás, avšak poslouchejte vaše tělo. Pokud se třeba nedotknete ze stoje rukama až na zem, pak jste nedostatečně protažení a v zájmu vašeho zdraví byste měli strečovat.

Další cvik, díky kterému zjistíte, jak jste na tom s protažením, je třeba hluboký dřep s patami na zemi.

Dáte oba dva cviky? Pokud ano, pak jste na dobré cestě. Jestli ne, pak vše napravíte pravidelným strečinkem po tréninku.

Shrnutí na závěr

Za těmi nádhernými skoky se schovává dřina a trénink. A trénink skládáte vždy z warm-upu, hlavní části a strečinku. Já vám sice předávám, z čeho se ta dřina skládá, ale oddřít si to už musíte sami.

Přeji mnoho drsných radostných chvilek na tréninku! Brzy na shledanou v dalším díle 🙂