Dnešní rozhovor trochu navazuje na náš předchozí článek o bojových uměních. Naskytla se nám příležitost zprostředkovat rozhovor s trenérem thajského boxu Mírou Chylkem. Míra vede thaiboxový klub ve Frýdku Místku nazvaný Svarog-gym.

A nyní k rozhovoru.

Řekneš nám prosím první něco o sobě?

Ahoj, bojové sporty a různá bojová mě fascinovaly od mala. Je také pravda, že jsem se rád různě přetahoval a pošťuchoval se spolužáky už na základní škole. A musím se přiznat, že je ve mě také, tak trochu rváč a sígr. Samozřejmě v dobrém slova smyslu (dodává Míra s  úsměvem). Bylo mi kolem patnácti let a upřímně v té době bylo naše město plné drogově závislých a ve velké míře mezi vrstevníky. Věděl jsem, že musím začít něco aktivně dělat. Měl jsem dost odstrašujících případů mezi svými spolužáky a kamarády.

Proč právě thajský box a ne nějaký jiný sport?

Bylo mi okolo 15 let a uvažoval jsem, jakému sportu se chci věnovat. Viděl jsem plakáty, chlapi na nich vypadali drsně a to se mi líbilo. Přišlo mi to zajímavé a lákalo mě to.  U těchto sportů je dobré, že se s nimi dá začít později, takže jsem toho využil. Začal jsem chodit do Frýdku-Místku, trénoval jsem i v Ostravě a už jsem u toho zůstal.

Dělal jsi před thaiboxem nějaké jinačí sporty naplno? Případně proč už je neděláš?

Před thaiboxem jsem žádný sport nedělal na plno, vždy jsem se sportu věnoval pouze rekreačně. Thaibox jsem si zamiloval a vrhnul jsem se do něj na sto procent.

Co se ti na thajském boxu nejvíc líbí?

Můžete začít kdykoliv, nezáleží na věku, pohlaví, ani vaši fyzické kondici. Je to velice komplexní sport a proto k nám chodí spoustu různých špičkových sportovců.

Máš nějaký vzor v thaiboxu? Případně koho a proč?

Nemám žádný konkrétní vzor, hodně mě toho naučil můj trenér Martin Vaňka a vždy mu za to budu vděčný.

Máš nějaký sen čeho, bys chtěl v thaiboxu jednou dosáhnout?

Těžká otázka a těžko říct co bude za rok, ale snažím se o maximální progres. Sám jsem zvědav. Myslím si, že je to koníček na celý život.

 Věřil jsi, že se prosadíš ve dvaceti jako trenér, že Tě budou lidi brát vážně?

Jedná se o nebezpečný sport?

Myslím si že ne, pokud k němu lidé mají respekt. Podle statistik víme, že je tento sport bezpečnější než hokej nebo fotbal. Na tréninku se málokdy stane něco vážného. To že by si někdo například něco zlomil, to je výjimečné.

Jaké je podle tebe hlavní poslání tvého klubu Svarog-gym?

Hlavním cílem mého klubu je rozvoj sportovní aktivity v našem regionu.  Někdo chce zápasit, další lidé trénují pouze rekreačně. Na mé tréninky chodí také hokejisté, fotbalisté, různí jiní sportovci, lékaři nebo lidé se sedavým zaměstnáním. Především za účelem zlepšení své fyzické kondice. Jde mi hlavně o spokojenost členů a aby si každý našel to své. Máme skvělý kolektiv, lidé na tréninky chodí rádi, užijí si srandu a zasmějí se. Jsme tady tady stmelená parta.

Taky se účastníte domácí ligy. Jaké v ní máte ambice?

Chtěli bychom vyhrát titul mistra republiky. Takže musíme objet co nejvíc kol a dostat se na vrchol tabulky. Myslím, že to můžeme dokázat. Je to sport, může se stát cokoliv, ale chceme to zkusit a prodat naši dřinu.

Já Mírovi moc děkuji za tento velice výživný rozhovor a přeji mu spoustu dalších úspěchů. Míru můžete také sledovat na instagramu (odkaz na tlačítko níže), nebo si s ním můžete přímo domluvit trénink, protože bojové sporty sporty jsou také z určitého pohledu parkour.

Věřím že se vám další rozhovor líbil a jestli máte někdo zájem naučit se dávat rány jako Ivan Drago, tak valte do Frýdku.